husky a volnost

Svoje psy cvičím od první chvilky, co přijdou ke mě domů. Sem napíšu pár postupů, jak cvičím. Je velmi mnoho způsobů. Já mám výstavní linii, která je klidnější. Každý pes je jiný, má jinou povahu, proto existuje spoustu způsobů výchovy. Pokud vyzkoušíte moji metodu, přeji hodně štěstí :).

Všechny videa a ukázky jsou spojené s mojí fenkou Angie, která ke mě přišla, když měla něco přes 3 měsíce.

Krok 1

Hned, když přivezu štěňátko domů, mluvím na něj vždy jménem. Na zahradě si s ní hraji, aby si na mě zvykl. Na můj hlas, intonaci hlasu. Výhodou je, když máte štěňátko ze Slovenska nebo České republiky. Angie je ze Španělska, takže nám chvilku trvá, než něco pochopí. Ale i tak dělá velké pokroky.

Na zahradě, kde mi nikam neuteče, si s ní hraju, volám na ni jménem. Tím mě registruje. Když chci, aby ke mě přiběhla, volám jménem, dřepnu si a pořád volám jménem, tleskám. Prostě abych zaujala její pozornost. Vždy když doběhne, pochválím ji, odměním piškotkem nebo jinou dobrůtkou, můžete i použít hračku, balónek nebo se přetahovat. Podle toho, co psa baví a na co reaguje. Důležitý je tón při pochvale. Tón by měl být radostný, příjemný, jak když mluvíte na malé dítě.

Krok 2

Když začne chodit na zavolání na jméno, připojíme další slova KE MĚ. Je lepší si vždy dřepnout. Zavoláme jménem a když bude třeba 2 metry od vás a vidíte, že už neodbočí z trasy, použijete Ke mě. Opět pochvala, odměna. Důležité je, vždy ODMĚNIT a POCHVÁLIT !!

Vše opakujeme maximálně 3x po sobě. Aby to psa nepřestalo bavit. Taky mezi přivoláním děláme časové rozestupy. Veškeré cvičení musí být hra. Taky cvičení nesmí trvat dlouho.

Krok 3

To co jste zatím vše trénovali se děje na zahradě. Bez rušivých elementů. Úplně jiné je to na procházce. Teď už štěňátko ví, co je to ke mě a hlavně kdo jste vy, kdo má tu dobrůtku nebo hračku.

Na procházce začínáme trénovat trošku jinak. Vše začíná na vodíku, je lepší mít delší vodítko. Když od vás odběhne, dřepnete si a voláte jménem a k tomu povel ke mě. Výhodou vodítka je, že jej  můžete k sobě přitáhnout. Když přijde, opět pochvala a odměna.

Když vás takto poslechne několikrát po sobě, bez tahání za vodítka, máte splněný Krok 3 :) Viz video

 

Krok 4

Teď začíná ta obtížnější část. Trénování bez vodítka. Důležité je vybrat správné místo. Daleko od silnice, od lidí a rušivých elementů. Já chodím na pole, kde v okolí nikdo není.

 

Jak vidíte, ne vždy poslechne na poprvé. Je to normální, máte husky ne německého ovčáka. Důležité je, trvat na povelu, dokud ho nesplní. Vždy když doběhne, poslechne, musíte odměnit, pochválit. Můžete přidat pískání. Používám píšťalku pro psy nebo jen pískám na prsty. Píšťalka je lepší, protože když pes odběhne dál, hvízdnutí jde slyšet dál.

Taky je dobré, učit psa sednout. Před puštění jej posadit a dát povel ZŮSTAŇ. Nesmí odběhnout dokud neřeknu povel VOLNO. To jsou základní povely. Sedni, zůstaň, volno a ke mě při cvičení běhat psa na volno.

Jedna dobrá finta je, naučit psovi dávat pamlsky vždy z jednoho místa. Například z kapse u bundy, kalhot nebo baťůžku na pamlsky. Kdykoliv uvidí, že se šahá do kapsy, okamžitě přijde. Taky si můžete všimnout, že si předemnou Angie nesedá. Dokonce nesmí, protože ji učím výstavní postoj. Kdybych ji to učila, sedala by si mi na výstavě a to nechci.

Druhá finta je, vždy sebou na procházky nosit sebou pamlsky nebo oblíbenou hračku.

NIKDY psa netrestat pokud doběhne, třeba i na 20 té zavolání ! Taky ho hned nepřipnout na vodítko, bude to brát jako trest. Znovu ho pustit a znovu přivolat. Pochválit, připnout a odměnit. TADY JE ZMĚNA! Když přivoláváte a znovu pouštíte, tak odměníte hned. Když připínáte na vodítko, tak odměníte až při připnutí na vodítko. Připnutí pro něj nesmí být trest, ale normální věc.

Taky se ho nesnažte hned přivolat, když ho sotva pustíte z vodítka. Nemáte šanci ho hned přivolat. Nechte jej proběhnout a až pak ho přivolejte.

Krok 5

Často slyším, že jako štěňátko jsme ho pouštěli, ale pak přestali. I pes prochází pubertou, fenky hárají. Důležité je, psa v pubertě pustit, třeba jen na 2 minutky a hned přivolat. Fenku nepouštět během háraní. Nebo se mi osvědčila Stopovačka. Co je to stopovačka ? Dá se říct, že vodítko, dlouhé třeba 10m. Nesmí to být samonavíjecí. Stopovačku můžete pustit na zem a pes je na volno, ale vy ho můžete kdykoliv přišlápnout. Taky má furt pocit, že jej držíte. Jakmile jej přestanete pouštět, je těžké do toho husky zase dostat. Je to chytrý pes a když si uvědomí, že je to pro něj vzácnost, tak proč by přiběhl, když ho zase připnete na vodítko. Čím méně mu to bude vzácnější, tím lepší spolupráce mezi vámi bude.

Další věc, kterou velmi ráda využívám, je schovka. Jednoduše se psovi schovám, když se pes nedívá. Tady nezáleží na věku. Dělám to Archie i Angie. Když mě pak hledají, nechám je chvilku podusit tím, že jsem úplně potichu. Po chvilce třeba písknu nebo zavolám. Ony mě pak najdou, znovu pochválím, odměním. Ony si mě pak hlídají. Důležité je, aby pes věděl, že si má hlídat on vás a ne vy furt jeho.

Krok 6

Pokud už štěňátko chodí na zavolání, začínáme omezovat jeho jméno v povelu. Voláme Ke mě a pak třeba jméno. Nebo jen Ke mě, Poď me atd. Stále ho oslovovat jménem taky není dobré. Stačí písknutí, povel a pak třeba jméno.

Dotazy

Dobrý den Báro, mám čtyřměsíční fenku Charlotu z Poděbrad. Je podobná Vaší černobílé fence Archie, ale má hnědé oči. Je taky tak krásná jako Vaše. Řídím se vašimi radami o výchově a volnosti štěněte. Je moc chytrá a poslušná, ale máme zatím dva problémy. Jakmile spatří papírové bílé kapesníčky, hned je sežere, že je nestihnu vytáhnout z tlamičky. Když je na vodítku, tak se mi to někdy podaří, ale když je volně puštěná, je problém. Za procházku je schopna sežrat i 3 kapesníčky. Lidé je pohazují po lese a ona je likviduje. A druhý problém je, že pořád ráda kouše do rukou. Vím, že teď se jí budou měnit zoubky a že jí svědí dásna, ale chceme jít v červnu na výstavu, tak mám strach, aby tam nebyla kousavá. Máte nějaké zkušenosti s těmito problémy a můžete mi poradit? Bylo mi doporučeno, že ji mám při žraní kapesníčků potrestat proutkem a jiný mi říkal, že štěně se nemá trestat proutkem. Jednou jsem to zkusila a když viděla proutek, nechtěla jít ke mně a bála se toho. To bylo už před 3 týdny. Tak jsem už proutek nepoužila a kapesníčky baští dál. Ještě na Vás jeden dotaz. Jak fenky zvládáte před zvěří na poli a v lese? Jednou mi našla nějakou chcíplou oháňku, chodila a větřila kolem toho, až to našla a nedala se odvolat na zavolání ke mně, na pamlsek ani na schovávanou. Taky se nechtěla nechat chytit a vzít ji to. Pak se mi to náhodou podařilo, ale nevěděla jsem jak ji mám potrestat. Už jsem se vypovídala dost a moc ráda od Vás očekávám rady a zkušenosti. Děkuji a přeji mnoho úspěchů v chovu. Plašilová

Předem musím napsat, že děkuji za čtení mého článku. Velmi mě to těší. Máte mladou fenku a určitě to zvládnete :)
Zde napíšu jak se to snažím řešit já:

1) Kapesníčky

Musím napsat. To znám. Ze začátku jsem přemýšlela jak na to. Kdykoliv je Angie vypátrala, tak je hned roztrhala. Rozhodně bych ji netrestala proutkem. Já používám slovo FUJ. A to velmi hlasitě, naštvaně atd. Když poslechne, změním tón hlasu a chválím, jako například šikulka nebo výborně a třeba odměním piškotem. Teď si zvykla, že když řeknu výborně tak si jde pro piškotek. Jsou to chytří psi. Ale teď zpět.

Já jsem dělala návnadu. Dala kapesníčky někam, kde si toho jistě všimne. Pak jsem ji nenápadně sledovala. Jakmile si jich všimne a bude chtít zdrhnout nebo se jen pokusí je vzít tak zvýšeným tónem v hlase dát povel FUJ nebo NESMÍŠ. Když zdrhne, okamžitě jí je sebrat a zase povel. Klidně ji i vytahat zezadu na krku, jako když matka nosí štěňata. Ale vždy s povelem Fuj. Třeba se s ní i chvilku nebavit. Asi bude hodně zmatená, co se to děje. Za chvilku ji třeba zavolat a hrát si s ní, aby věděla, že Vám může důvěřovat, ale kapesníky jsou tabu. Kdykoliv se Vám něco nelíbí používejte stejné povely. Časem pochopí, že to z té papulky musí pustit nebo si jich přestane úplně všímat. Aspoň když tam budete.

2) Kousání do ruk

Moje Angie je taky malý Grizli. Umí kousnout do rukávu a stáhnout si mě dolů. Což není nic příjemného, hlavně když jim nesu večeři. Tak jsem to řešila jednoduše. Kdykoliv mě kousla nebo něco podobného, dostala facku přes čumák a zase povel Fuj, u nás stačila jedna facka. Samozřejmě nemyslím facku, že pes odletí metr daleko. To NE. Prostě jen dostala přes čumák. Někomu se to nemusí líbit, ale jiné řešení asi není. Chvilku byla zmatená a nevěděla. A když přišla, tak jsem jí hladila jako by nic. Kdykoliv chtěla kousnout, zase sem použila Fuj. A teď už nekouše :). Nevím jak Archie ale mě určitě ne :) .

3) "Dobré papání"

Tohle chce hodně času. Například my chodíme na procházky kolem ohrady, kde jsou koně. Prostě jim ten koňský trus chutná. Včera zas. Neposlechla na fuj, tak jsem za ní běžela a honila ji. Jakmile jsem ji čapla, tak jsem s oné hromadě vrátila a začala jí nadávat. To samé i s Archie, ale ta už tomu rozumí, že nesmí. Potom už věděla, že se to nesmí. Ale neznamená to, že to nezkusila znovu. Tak asi vypadala naše procházka. Já jsem křičela fuj přes celé pole a nebo ji na tom poli honila. Ještě štěstí, že Archie už dostala rozum. Honit dva psi, to by byla fuška. Hold se to tak musí trénovat a cvičit. Se zdechlinou je to podobné. Když ji chytíte, tak ji nadat fuj, hlavně když to má v tlamě. Ale když to vyplivne a dojde, tak pochválit. Kdykoliv se k tomu jen přiblíží, tak ostré fuj a když se otočí zpět, tak pochválit. Nebo ji kolem zdechliny dát na vodítko a potom ji pustit. Prostě stále používat povely FUJ a NESMÍŠ. Naopak i chválit ! Má to výhodu, protože, když nechci aby šli třeba do ohrady nebo někam, tak dám povel nesmíš a ony se drží na silnici nebo tam kde chci já.

Jack a jeho Majitelka Deniska

Super dvojka!